Našli jste v lese, nebo parku opuštěné mládě veverky? Takové mládě potřebuje vaši pomoc, jeho matka se pro něj nevrátí. Mládě seberte, vezměte domů, zahřejte a volejte na náš telefon 604660916, kde vám sdělíme, jak dále postupovat. Mládě v žádném případě neodblešujte žádnými chemickými přípravky na psy a kočky, tím by jste jej zabili! Bez porady s pracovníky stanice je ani nekrmte-neodborným krmením mláděti můžete velmi ublížit. Děkujeme.
Dění ve stanici:
Aktuálně
4.1.2012
V poslední době máme problémy s připojením na internet - je pomalé a přerušované. Z tohoto důvodu bohužel není možné odpovídat na zprávy mailem, za což se všem omlouváme. Doufáme, že se vše vyřeší co nejdříve.
9.9.2011
Z důvodu neustálého nedostatku financí na provoz stanice a výstavbu voliér, jsme se rozhodli pozměnit pravidla v adopčním programu. Stanice je od letošního roku financována pouze ze soukromého příjmu provozovatelky, drobných darů a adopčních příspěvků. Žádné finanční pomoci od státu ani ČSOP se nám již nedostává. O virtuální adopce je ale stále zájem, čehož si moc vážíme. V letošním roce však do stanice přibyla pouze jedna trvale handicapovaná veverka. Proto jsme se rozhodli umožnit u jednotlivých handicapovaných zvířat adopce více zájemcům. Doposud měla každá veverka pouze jednoho patrona. To se tedy nyní mění na neomezený počet patronů u jednoho zvířete. Nemusíte tedy již vybírat pouze z těch zvířat, která jsou bez patrona,ale ze všech trvale handicapovaných a přezimujících jedinců v naší stanici.
Dále jsou nyní k virtuální adopci i ostatní zvířata z volné přírody, která u nás našla domov-Srnec Fuffy, divoké prase Eliška a domácí zvířata-Vietnamské prase Růžena a houser Labutí Johny. I u těchto zvířat uvítáme více patronů, protože jejich roční režie je o dost vyšší, než jsou adopční částky.
Více informací najdete v sekci ADOPCE.
Děkujeme velmi všem, kteří již u nás nějaké zvíře adptovali, nebo přispěli bez adopce peněžitým , nebo věcným darem. Letos velmi vítáme především vaše přebytky vlašských a lískových ořechů, neboť u nás letos není žádná úroda a veverky je nutně potřebují. Děkujeme!
Dění ve stanici: ARCHIV
Veveruška je nyní i na Facebooku.
Přijďte se podívat.
Spřátelené weby:
Veverky k adopci:
Líbí se Vám veverky, toužíte mít veverku doma, ale z časových a prostorových důvodů si to nemůžete dovolit? Nabízíme Vám řešení- adopci veverky v naší záchranné stanici.
K adopci nabízíme veverky, které nemůžeme vypustit do volné přírody - tzv. trvale handicapovaná zvířata. Tyto veverky žijí v naší stanici nastálo v prostorných venkovních voliérách, které jim umožňují dostatek pohybu a zábavy.
Tím, že jednu z těchto veverek adoptujete, stanete se jejím „ patronem“.
CO TO ZNAMENÁ ADOPTOVAT VEVERKU Z NAŠÍ STANICE??
Je to podobné, jako když adoptujete zvíře např. ze ZOO. Rozhodně se adopcí nemyslí, že si od nás zvířátko odnesete domů! Pro chov veverky v zajetí je nezbytná prostorná venkovní voliéra a spousta volného času, abyste se mohli zvířeti dostatečně věnovat a stálý přísun přirozené stravy (šišky, žaludy, ořechy, houby atd.). V neposlední řadě musíte mít i výjimku ze zákona 114/1992 sb. Veverka je totiž v ČR chráněným živočichem a její držení v zajetí bez této výjimky je trestným činem. Naše stanice všechny tyto podmínky splňuje, proto všechna trvale handicapovaná zvířata zůstávají u nás.
Adoptovat veverku - stát se jejím patronem znamená ponechat zvířátko tam, kde je zvyklé, kde se mu dobře daří a finančně se podílet na jeho výživě. V podstatě se stanete sponzorem Vámi vybrané veverky.
CO ZÍSKÁTE ADOPCÍ NĚKTERÉ Z NAŠICH VEVEREK??
1) Budete moci veverku pravidelně navštěvovat, případně pokud budete mít zájem, podílet se na péči o ní.
2) Vámi adoptovaná veverka se může stát např. maskotem Vaší firmy, její fotku můžete používat například jako znak apod.
3) Získáte „certifikát o adopci“ s fotem Vámi adoptovaného zvířete. Tento certifikát můžete také využít jako netradiční dárek pro své blízké. Jméno patrona uvedené na certifikátu vytiskneme dle Vašeho přání. Spolu s tímto certifikátem obdržíte dle Vašeho přání klíčenku s veverkou z naší stanice či kalendář s Vámi adoptovanou veverkou na rok aktuální či nastávající (dle Vašeho výběru).
4) V neposlední řadě budete mít jistě i dobrý pocit z toho, že přispíváte na živobytí konkrétnímu zvířeti a podporujete tím práci celé záchranné stanice.
KOLIK VÁS BUDE ADOPCE VEVERKY STÁT??
Adopce trvale handicapované veverky Vás bude stát 1800 Kč na jeden rok. Rozpočtete-li si tuto částku na měsíc, jde o 150Kč, denně tedy pouhých 5Kč. Přesně tolik stojí ročně krmení jedné veverky, když nepočítáme veterinární péči a stavbu voliéry, nutnou k jejímu spokojenému životu.
Adopce přezimující veverky Vás vyjde na 900 Kč.
Částku je možné platit po měsíčních "splátkách" - čili 150 Kč měsíčně.
V této částce je započten pouze nákup běžně dostupného krmiva (slunečnicová semena, kukuřice, část ořechů, vitamínové a minerální doplňky, ovoce a zelenina). Další část potravy pro naše veverky získáváme sběrem v přírodě, což zabere poměrně dost času. Veverky u nás samozřejmě dostanou vše, co k životu potřebují, i když nemají svého patrona. Pokud ovšem budete ochotni obětovat výše zmíněnou částku, zajistíte tím veverkám tzv. nadstandardní služby. Těmito službami je myšleno například zvětšení voliéry, nákup hraček a jiných předmětů pro zábavu atd. Patronství platí vždy jeden rok, po této době jej můžete, ale nemusíte, prodloužit na rok další.
Z důvodu neustálého nedostatku financí na provoz stanice a výstavbu voliér, jsme se rozhodli pozměnit pravidla v adopčním programu. Stanice je od letošního roku financována pouze ze soukromého příjmu provozovatelky, drobných darů a adopčních příspěvků. Žádné finanční pomoci od státu ani ČSOP se nám již nedostává. O virtuální adopce je ale stále zájem, čehož si moc vážíme. V letošním roce však do stanice přibyla pouze jedna trvale handicapovaná veverka. Proto jsme se rozhodli umožnit u jednotlivých handicapovaných zvířat adopce více zájemcům. Doposud měla každá veverka pouze jednoho patrona. To se tedy nyní mění na neomezený počet patronů u jednoho zvířete. Nemusíte tedy již vybírat pouze z těch zvířat, která jsou bez patrona,ale ze všech trvale handicapovaných a přezimujících jedinců v naší stanici.
Jméno vámi vybrané veverky nám napište do mailu, stejně tak celé jméno toho, na koho bude patronát napsaný-v adopční listině. Adopční částky zůstávají pro letošní i příští rok stejné- 1800Kč/rok, 900Kč u přezimujích- veškeré příspěvky lze uhradit ročně-najednou, nebo platit měsíčně-150Kč.
Dále jsou nyní k virtuální adopci i ostatní zvířata z volné přírody, která u nás našla domov-Srnec Fuffy, divoké prase Eliška a domácí zvířata-Vietnamské prase Růžena a houser Labutí Johny.
Adopční příspěvek na srnce a prase divoké je 4000/rok, na prase vietnamské 2500/rok a u housera 800/rok. I u těchto zvířat uvítáme více patronů, protože jejich roční režie je o dost vyšší, než jsou adopční částky.
Děkujeme velmi všem, kteří již u nás nějaké zvíře adptovali, nebo přispěli bez adopce peněžitým , nebo věcným darem. Letos velmi vítáme především vaše přebytky vlašských a lískových ořechů, neboť u nás letos není žádná úroda a veverky je nutně potřebují. Děkujeme!
Velký dík patří paní Kumprechtové z Kuřimi, která stanici přispěla pěti tisíci korun.
VEVERKY A OSTATNÍ ZVÍŘATA Z NAŠÍ STANICE, KTERÉ MŮŽETE ADOPTOVAT:
Letošní mláďata k adopci (přezimující veverky a plch):
PAN KULIČKA - veveřáček, který se k nám dostal ze Psár u Jesenice. Je to krásný tmavý veverčáček. Vede se mu dobře a počítáme, že na jaře bude vypuštěn.
Patrony jsou Anna a Tomáš Příhodovi.
PRINCEZNA - samička plcha velkého, která se k nám dostala až ze Zlína. Princezně ve vede velice dobře a roste jako z vody.
Patrony jsou Anna a Tomáš Příhodovi.
Trvale handicapované veverky:
SKŘÍTEK - samička z paterčat. Mládata přišla o matku v 10ti dnech života a do stanice se dostala živá už pouze 4 z nich a to v tak zoufalém stavu, že naděje na jejich úspěšný odchov byla v podstatě nulová. Skřítek přišla z těchto mláďat jako první. Mláďata byla v hnízdě bez matky zřejmě velmi dlouho a Skříťa měla velké štěstí, že vypada o den dříve a i když byla velmi potlučená a slabá, přežila. Přerazila si ale páden čelist a její odchov byl velmi náročný. Ostatní 3 mláďata zemřela krátce po přijetí do stanice.
Skříťulka zde bohužel bude muset zůstat jako trvalý handicap, její zuby po úrazu nedoléhají na sebe, neobrušují se a velmi rychle přerůstají.
Patronkou je slečna Leňa Mácová.
BRŮČA - zůstává zde z důvodu své milé povahy - je ochočený i přesto, že jsme se o to nikterak nesnažili. Tento rezavošedý veverčí kluk je dokonalou výjimkou, potvrzující pravidlo. Do naší stanice se dostal na jaře, jako dvouměsíční mládě, po jedné z vychřic s těžkým otřesem mozku. Brzy se uzdravil a v srpnu jsme jej s dalšími mláďaty vypustili na svobodu. Po dvou dnech na svobodě se ale sameček vrátil na náš pozemek a dožadoval se návratu do své voliéry. Neustále po ní šplhal a snažil se najít otvor, kterým by se dostal dovnitř. Toto jeho chování přetrvávalo celý den, a byl na něho zoufalý pohled. Když jsem se ho snažila od voliéry odehnat, začal se chovat ještě divněji. A to přesto, že před vypuštěním byl již zcela plachý a nebylo možné se k němu ve voliéře přiblížit ani na metr, aniž by zběsile neprchal. Nyní se ke mě sám nadšeně vrhl, skočil mi na rameno a dožadoval se pamlsku. V tu chvíli mi bylo jasné, že Brůča na svobodě asi neobstál a příliš o ni nestojí. Nasypala jsem si do dlaní krmení a nastavila je zmatenému veverčeti. Brůča se okamžitě z ramene přesunul na dlaně a vrhl se na dobroty. Nechal na sebe sahat a jedl a jedl. A to i přesto, že před vypouštěním mláďat všechna veverčí krmítka na našem pozemku jsou napěchována krmením, ovocem a miskami s vodou, aby měly veverky do začátků dostatek potravy.
Brůča se takto podivně choval až do večera a hrozilo, že jej uloví některá z našich koček. Proto jsme mu večer konečně otevřeli jeho voliéru a umožnili mu návrat, kterého se tak dožadoval. Nadšeně vlítl do voliéry a vítal se s mláďaty, které zde čekala na vypuštění.
Od tohoto dne se Brůčovo chování až do dneška nijak nezměnilo, stále zůstává přítulný a vždy, když přijdu do jeho voliéry, skočí mi na rameno a vítá mě svým typickým pobrukováním, podle kterého dostal jméno. Proto již o jeho vypuštění neuvažujeme. Brůča dal jasně najevo, že před svobodným pohybem v lesích dává přednost bezpečné voliéře, teplé budce a pravidelnému krmení ... Za dva roky provozu naší stanice (vypustili jsme okolo 40ti veverek), je to jediná veverka, která se vrátila a chovala se takto podivně.
Patrony jsou paní Martina Němcová a Jan Pazdiora.
GUSTÍK - rezavošedý půlroční sameček, přijatý v září 2010 s velmi těžkým otřesem mozku, i přes léčbu zůstávají trvalé následky-hlavička na křivo a porucha motoriky. Gustíka není možné zatím přemístit ani do voliéry, je stále v léčení.
Patrony jsou paní Markéta Vaňáčová st. a paní Hanka Veselá Schwarzová.
BERTÍK - syn naší handicapované samice Lucinky a vypuštěného veverčáka Jeníčka z Pikovic. Bertík zdědil po mamince černou barvu. Má lehčí vadu zraku - nevidí na jedno oko. To mu znemožnilo odchod na svobodu.
Bertík je již adoptován, jeho patronkou je od ledna 2011 Blanka Jílková.
KRYŠTOF - je temperamentní a veselý zrzeček. Po pádu ze stromu si zlomil čelist, která bohužel křivě srostla a veverčákovi masivně přerůstají zuby. Veterinární zákrok je nutný každých 14dní! Kryštof bydlí ve speciálně upravené voliéře, ve které se dá snadno a bez stresu chytat - kvůli úpravě zubů.
Patrony jsou paní Michaela Jezdinská a Eva Rodlingová.
LUCINKA - rok a čtvrt stará černá samička k nám přišla loni (2007). Tato veverčí mladá dáma má vážně poškozený zrak - je téměř slepá. Na jedno oko vidí pouze obrysy a na druhé nevidí vůbec. Toto poranění jí způsobilo poleptání oční rohovky kyselinou mravenčí. Lucku našli spolu se dvěma sourozenci, kteří bohužel útok mravenců nepřežili. Slečna, která Lucinku zachránila a odchovala, si jí bohužel nemohla nechat, jednak neměla vhodnou voliéru a navíc měli v rodině alergii na zvířecí srst. Proto dala veverku k nám a pravidelně ji navštěvuje. Lucka měla ke své „adoptivní lidské matce“ velmi silný citový vztah (veverky, díky své inteligenci, velmi dobře rozeznají lidi od sebe a s cizím člověkem se odmítají kamarádit). Začátky s Lucinkou byli pro nás dost těžké. Kdykoli jsme s ní chtěli navázat nějaký kontakt, skončilo to většinou prokousnutou, nebo nepříjemně poškrábanou rukou. Naopak, když přijela na návštěvu Lucčina bývalá majitelka, byl z Lucinky rázem učiněný andílek, toužící po mazlení a něžnostech. Po nějaké době nás Lucka přeci jen vzala na milost a dnes si už ochotně bere jídlo z ruky a dokonce se nechá i pohladit, což považujeme za velký úspěch. Jisté je, že veverku nelze k ničemu přinutit, její důvěru si musíte zasloužit trpělivostí, pochopením a láskou.
Patronkou Lucinky je Markéta Vaňáčová.
SRDÍČKO - Krásný světle rezavý sameček starý cca 1/2 roku. Srdíčko trpí těžkou srdeční vadou. Jeho postižení sice není na první pohled vidět, o to je ale vážnější. Sameček nesmí být vystaven žádným stresovým situacím, měl by být co nejvíce v klidu. Prozatím bydlí v bytové voliéře, na jaře se ale společně s Pucíkem přestěhuje do venkovní voliéry. Srdíčko bohužel nemůže být v budoucnu ani spárován se samicí - jeho vada je pravděpodobně dědičná. Se svým kamarádem Pucíkem si ale báječně rozumí a doufáme, že to tak i zůstane.
Patronkou je Lenka Štěpánová.
Další zvířátka, která můžete adoptovat:
FUFFY - srneček se k nám dostal 26.5.2011 ve věku kolem 14 dní. Našla ho slečna Alena Kohoutová v Davli, kde celý den zoufale volal maminku, která ale už nepřišla. Je pravděpodobné, že uhynula.
ELIŠKA - samička prasete divokého narozená 31.3.2008 (to, že se narodila tento den, jsme poznali podle ještě mokrého pahýlu od pupeční šňůry). Ten den nám zavolala paní Přibylová ze záchranné stanice v Praze, zda bychom se neujali selátka, které se našlo ve Štěchovicích na silnici. Vzhledem k tomu, že bylo nutné mládě co nejdříve nakrmit, souhlasili jsme, a tak nám Elišku přivezli. Eliška je velice milá, mazlivá a přátelská ke všem lidem, kteří k nám chodí. Jak někoho uvidí, žene se k němu a zdraví ho hlasitým chrochtáním.
RŮŽENKA - vietnamská prasnice, kterou jsme pořídili jako společnici pro Elišku, aby jí nebylo smutno. Růžence jsou nyní (rok 2011) 3 a 3/4 roku. Než se dostala k nám, žila jako většina prasat v maličkém chlívku nevalné čistoty bez možnosti proběhnout se venku.
JOHNY - samce husy labutí jsme si přivezli ze záchranné stanice v Praze 31.3.2008. Je velmi přátelský k lidem, protože je považuje za stejný druh (od malička zná pouze lidi). Velmi rád se mazlí, nejspokojenější je, když může člověku vlézt na klín a jemně ho oštipovat zobákem.
CHCETE-LI VĚDĚT VÍCE O VEVERKÁCH A DALŠÍCH ZVÍŘATECH, KTERÉ NABÍZÍME K ADOPCI, NAHLÉDNĚTE DO SEKCE "NAŠE VEVERKY" A "DALŠÍ NAŠE ZVÍŘÁTKA".
POKUD VÁS ZAUJAL OSUD NĚKTERÉ Z NAŠICH HANDICAPOVANÝCH VEVEREK ČI JINÝCH ZVÍŘAT A RÁDI BYSTE JIM POMOHLI VYLEPŠIT ŽIVOT V ZAJETÍ, STAŇTE SE JEJICH PATRONEM. KONTAKTUJTE NÁS NA TELEFONU 604 660 916, KDE DOMLUVÍME PODROBNOSTI. DĚKUJEME ZA VÁŠ ZÁJEM.
© Záchranná stanice Veveruška | foto: Tadeáš Skopal | design & powered by Maggy